Oslavy svobody 2005

 

80230 miles

8:39 time

Teplota, tlak a rosný bod:  nezjištěn

 

 

Vyrážíme. Předpověď počasí je špatná, i když zatím nám na cestu svítí. Než ale opustíme Třebíč, musíme koupit olej. Chevymu moc chutná, tak abychom někde neuvízli.

Olej už je koupej. Právě jsme se ujistili, že je před náma další ujetej vejlet.

 

8:52  ladíme ventilky. Audi si před rokem koupil těžký tuningový čepičky, který teď nechtěj povolit, tudíž nemůžeme do pneumatik dofouknout vzduch. Takže nás ještě čeká výměna ventilků.

 

9:07 výměna velice rychlá, takže vyrážíme

 

9:13  jsme v Krahulově. Mrknem se na Boba. Začíná se zatahovat.

 

Jiřího Bošiny jsme potkali  J.  Už se zatáhlo, takže nás asi čeká období dešťů.

 

9:41 okres Jihlava, silnice pěkná, hezky si to svištíme krajinou. Minuli jsme dřevem naloženou Tatru. Bylo to o fous, ale vešli jsme se tam.

 

9:52 Třešť. Docela to utíká a to jedem výletnickým tempem. Prej je to tady jak na Vysočině – samej kopec.

 

Dáváme malou svačinku a projíždíme Batelovem.

 

Audi chtěl přejet už druhou kachnu! Se vymlouval, že prej byla maskovaná a že jí neviděl.  Ten má rád zvířata akorát na talíři!

 

10:06  okres Pejřimov. A začalo pršet, zatím je to jen mrholení , takže to ještě jde.

 

Jedeme po jednom úseku z rallye Pelhřimov. Z auta je to ještě klikatější než když jsme to šel nedávno pěšky. Audi má dobrý buchty – povidlový! 

 

Přestávka na čůrání.   

 

Přijeli jsme k přejezdu, stažený šraňky, tak jsem vytáhl aparát, že udělám foto a sotva vylezu, tak šraňky hore!  Beztak u těch šraňků stál nějakej Vlasta Burian a dělal si srandu.

 

Na obzoru hrad Kámen. Půjdeme se mrknout na motorky, jestli bude otevřeno.Hledáme parkoviště, objeli jsme celý hrad a jsem zase před ním. A ejhle, velký parkoviště přímo proti nám. A celý pro nás! Tak jdem na to.

Prohlídka 1A. Turisti zatím moc nechodí, takže v 11 hodin jsme byli první návštěvníci. Paní průvodkyně nás hned vzala, prohlídli jsme si hrad, kde toho až zas tolik nebylo, ale poslední sál stál za to. Jedna motorka vedle druhý.

 

 

 

Cestou co krizovka, tak pokaždý je v tom namíchanej nějakej debil se stříbrnou oktávkou.

No nic, je poledne, zastavujem na oběd.

 

Jsme poobědvali, vedle u stolu seděla dobrá bába, umělou kytku v drdolu a kecala anglicky. Možná taky jede na oslavy osvobození.Vypadá jako těžkej veterán.  Jo jídlo bylo docela dobrý, teda nevím jak Audi, ale já byl spokojenej. Teď se pojedem mrknout na hrad Choustník. Prej je to bejkovina.

 

Choustník byl zavřenéj. Tak že si ho aspoň obejdem. Ludva to vzal z druhý strany a sešli jsme se asi deset minut, jenže každém v jiný nadmořský vejšce. A páč rovně to už nešlo, musel jsem se za Auditem spustit. Jenže mokrej mech je potvora, podjela mě noha a tak jsem si to tak čtyři metry drhnul po skále. 

 

No nic, přežil jsem to, teď se pojedem mrknout na Borkovická blata.

 

 

15:15  vrátili jsme se z průzkumu rašeliniště. Že by to bylo něco extra se říct nedá, Takže teď to bude směr České Budějovice.

 

V Budějicích probíhal majáles, takže na první parkoviště nás chlapec nechtěl pustit. Na druhým se už zadařilo  a tak jsme vyrazili na obhlídku města. Na doporučení průvodkyně z hradu Kámen jsme okoukli další sbírku motocyklů. Byl trochu problém jí najít, ale městští strážníci nás dobře navigovali. Sbírka stála za to. Byli tam Harici, Indiáni a spousta Jaw, takže jsme u toho trochu slintali.  Pak se mě Audina podařilo ukecat a vylezli jsme na věž. Něco málo přes 200 schodů a mohli jsme se kochat pohledem na město.

 

Kochání trvalo ale jen chvíli, s obavami jsme pak sledovali jak se od severozápadu na Budějovice žene průtrž mračen. Domy pohlcené deštěm mizely v šedé cloně. Vypadalo to, že hodně zmokneme, ale naštěstí centrum přeháňka jenom lízla. Hodinovej liják jsme strávili chozením po obchodech v podloubí.  Audi v nejednom obchodě svejma hláškami pobavil prodavačky. Po dešti jsme vyzvedli auto na parkovišti, kde nám zmatená vrátná hlásila, že vedeme 2:0. Přitom jsme Kazachstán porazili celkovým skore jen 1:0. Asi byla zfučená z výfukovým plynů, který šlukovala chuděra celej den. 

Bylo potřeba koupit chleba a tak jsme přibrzdili v Globusu a už při vstupu nám bylo jasný, u jaký pokladny budeme platit. Chleba a šampáňo nebyl velkej nákup, ale pokladní byla docela sympatická kočena. 

Že přespíme v Hošticích , jsme se domluvili až na parkovišti. Audi navigoval a tak jsme to přes Vodňany vzali až do známé filmové vísky. Dojeli jsme ještě před soumrakem po klikatejch pošumavskejch cestičkách, upravili záď vozu na spaní a šli jsme do hospody za Milunou na dvě pivka. Místo Miluny ale roznášel tlustej řízek, nicméně pivo měl dobrý, takže po návratu z hospody jsme usnuli jako dudci. Teda vlastně jen já, chudák Audi za noc napočítal šest projetejch aut, v pět ho vzbudil kohout a v šest vedle tůroval někdo náklaďák.

 

 

 

 

 

Pátek 6.5

 

Hodin právě teď ukazují 9:45, stojíme v Hošticích na zastávce. Je hnusně. Zima a vlhko. Od rána jsme si stačili prohlídnout dědinu, potkali pár „herců“ z trilogie Slunce, seno,…., vyfotili se u jelena a teď asi vyrazíme na Kašperské hory.

 

9:53  snídaně na pumpě ve Volyni

 

10:06 potkali jsme Volhu s ruskou značkou !!!!

 

Jsme 5 kiláků před Kašperskejma horama a začalo dost pršet, venku + 3, což je na květen přímo skandál!!!!

 

V Kašperskejch horách pršet přestalo, takže vyrážíme na obhlídku městečka. Audi šel do motomuzea a jelikož tam jsem už jednou byl, tak jsem si šel vyfotit panorama s hradem Kašperk v pozadí.

 

Taky jsme tady poobědvali, Audi guláš s pěti knedlama, ja!  Po té co ho zpracoval, tak  mě opustil a vyprazdňoval zažívací trakt, takže jsem tam před nervózním číšníkem čtvrt hodiny srkal matonku.

 

Teď čekáme na příjezd kolony U.S. Army, hrajou k tomu reprodukovaní Nedvědi. Audi vytáhl bundu od americký uniformy. Prej je to tady samej zkurvenej henleinovec, tak prej aby je postavil do latě!

 

Chvílemi prší, je taková vlezlá zima, ale pořád lepší, než kdyby lilo. Navíc Šumava je krásný pohoří, takže trocha vody nevadí. Dalo by se tady vegetit dlouho, kam se na to hrabe Jadran.

 

Píše Audi:

 

Včera jsem měl k obědu svíčkovou a česnečku. Stálo to 93,- Kč, tak jsem tam nechal 2,- Kč dýško, aby Tománek neřekl, že jsem žid. To byla hospůdka ve vsi Obrataň. Pak jsme samozřejmě museli na horský výstup zříceniny hradu Choustník. Sem myslel, že tam nevylezu po tom dobrým obědě. Nicméně to stálo za to, páč bylo zavřeno a horal T. si to musel celý prolézt, takže když jsem ho chtěl vyfotit na skále, tak mi vodjel ze záběru a prdelí leštil lišej z hradebních zdí. Sem nevěděl co mám dělat dřív, esli ho fotit nebo chytat bo se chechtat. Holt zřícenina na zřícenině. Pak mě vytáhl ještě na tůru po Borkovických bahnech – rašeliniště. Naštěstí po třech kilometrech vejšlapu jsme narazili na sovětský buldozery, což pro mě bylo zadostiučinění.

 

Večer ještě v ČB prohlídka jihočeského muzea motocyklů za 40,- Kč. Krásný stroje, fakt jsem tam slintal, až měli na podlaze mokrý kolo. Aby to nebylo málo, tak jsme v ČB vylezli 225 schodů na Černou věž a to nás nahoře baba zkásla o 20,- Kč, načež začalo férově pršet, tak jsme zase slezli důle a obešli náměstí. Taky jsme poslali Vedoucím čumkartu.

Nákup chleba a šampíka v Globusu a frčíme směr Strakonice do Hoštic. Po cestě fotím rozpadlého „erťáka“ v zahradě, kde mě míní sežrat vlčák.

Hoštice – výborná vesnička, lidi jsou tady těžce zvyklí na turisty s foťákama a kamerama. Dali jsme dvě pívka v hospodě Slunce, seno, nektar. Večer úprava Chevyho na ležení. Kecáme do 23 h. Noc dobrá – zima a déšť.

 

6.5   Ráno jsme se vyfotili u jelena na návsi a prohlídli si hřbitov, potkali Konopníkovou a nakamerovali Škopkovic   barák.

Odjezd směr Volyně. Ještě zastávka na nádraží Hoštice – foto sakrapes.

Ve Volyni kafíčko u Benziny a frčíme až do Kašperských hor. Tady jsem si prohlídl motomuzeum u cipíska, kterej byl děsně protivnej a ještě mě zkásl o 40,- Kč. Motorky pěkný, dědek ne.

Obídek v restauraci. Měl jsem guláš s pěti knedlama za 55,- Kč a slepičí polívku s nudlama za 15,- Kč. Taky jsem jim tam nechal kokošanel, Berous už byl celej nervózní, páč mi to trvalo deset minut. Furt píše SMS, až má na palci mozol. Dyž nepíše, tak něco hledá nebo stresuje  J.  (Ludva přehání) Teď je 12.50 a ve 13. hod má sem na náměstí v Kašperskejch horách dorazit průvod US Army, tak čekáme v autě na příjezd. Vyhrává tady Honza Nedvěd, ale enem z repráků.

 

12:55  pořád nic

12:58  spíkr hlásil, že se kolona 15 minut zdrží. No jo, 60 let starý Jeepy už nejsou žádní mladíci.  Vedle nás je pichlá škudla 120 LS v těžkým tuningu. Přišly k tomu dvě mandy (minda je prej vyholená říká sexuolog amatér Audi), každá tak 105 kg a snížená škůdka se pod jejich vahou ještě snížila. Mandy to proroštovaly a vodpálily pryč!

13:20  Amíci maj těžký zpoždění.

13:22  Zima je jak v psinci

13:23  Jsem mysleli že slyšíme Jeepy, ale ze zatáčky se vyřítil bobek (ten malej bagřík)

13:30 Jdu si koupit něco sladkýho. Jsem si teda nic nekoupil, páč právě přijeli.

 

 

 

Tak jsme si vyjeli na hrad Rabí. Čekali jsme asi půl hoďky, než si nás a bandičku fašistů  vzal na prohlídku hodně dobrej týpek. Brejle tak min. šest dioptrií a nejlíp vypadal se zubama, páč tohle není od přírody možný, čili mě napadlo jediný možný vysvětlení a to že zákonitě musel sežrat granát, páč takhle vykotlaný zuby sem eště neviděl (to sem si myslel, že moje zuby než jsme si je nechal spravit byly katastrofe, ale tohle bylo katastrofesupergrande). Navíc když promluvil, tak jsem si myslel, že žere hovna, to byl rygol jak ze žumpy. Tak jsem se snažil od něj držet dál, ale vzhledem k tomu, že jsme tam byli jenom my dva češi, tak se za náma dycinky nasáčkoval a chrlil ty bláboly kdy, kdo  co. Stejně jsme to zapomněl. Kromě toho, že tady Žižka 1421 přišel vo druhý  voko. Za to Tománek se s ním zkámošil, takže měl o info postaráno. Samozřejmě ho mám vyfoceného a nakamerovanýho.

 

 

Teď sedíme v Rabské hospůdce. Mám čaj  a T. pohár – jenom ovocnej páč zmrzlina není (jako za starých časů). Ten pohár jsem si dal taky. Ananas, broskve, šlehačka a oplatek. Jsem zvědavej, co to bude stát. Já spíš co na to žaludek.

 

No já to vezmu postupně. Kolony americkejch Jeepů jsme se dočkali. Přijela jich docela dobrá partička. Nafotili jsme je a páč tam nějací historici četli projevy, který byly totožný s texty na výstavě, tak jsme nemeškali a po důkladné obhlídce strojů vyrazili na Sušici. Cestou mě Ludva zastavil za mostem přes Otavu, nasbíral jsem si oblázky, takže v zahradě budu mít kamínky z další řeky.  Otava teče krásným údolím. Dal bych si říct a sjel jí  (vo koho de?)

 

V Sušici byla taky nějaká oslava, ale instruktor v zákazu stání nezastaví, ikdyž tam stálo plno aut. (páč je mi jasný, že jedinej bych dostal flastr). Tak jsme se stavili na Rabí, jak psal Audi. Jako slušná zřícenina, nikde žádní turisti. Něco ty památky do sebe na jaře maj. Jsou bez turistů a a člověka nikdo nekasíruje za každý prdnutí.  Koupili jsme tikety na okruh I. A po čtvrt hoďce vyrazili. Průvodce teda byl zjevem trochu ujetej, horkej kandidát na hradní strašidlo, ale zase o to víc snaživej, takže jsme se toho dost dozvěděli.  Pravda na volným prostranství to šlo, ale v závětří by se sneslo, kdyby měl v ústech winterfresh (celou bednu).

 

Dneska toho už asi víc nezvládneme. Ještě tak dojedeme do Plzně a někde se zabivakujeme. Cestou z hospůdky jsme udělali dobrej skutek. Kočena chtěla rozměnit bůra na kačky, tak jsme se na ní složili a kačky jí věnovali.

17:26 stojíme na přejezdu a naproti nám US Dodge – výborná kára.

17:43  na obzoru zámek Zelená hora u Nepomuku  (z černejch baronů)

 

A začalo férově lejt.

 

A před náma Plzeň, tak musím navigovat na Borská pole, kde je ležení všech  amíků, co se účastní přehlídky.

Tak tomu říkám kemp, jeden Jeep vedle druhého a spousta další techniky, to fakt jako ležení z druhý světový.

No nic pojedeme se ubytovat. Kousek odsaď je kemp pro civilisty, tak snad budou mít otevřeno.

Hahaha, to je naturistickej kemp. Ale snad nás nikdo nebude nutit běhat v deseti stupních bez spoďárů.

Tak už bydlíme, správcovou jsme museli vytáhnou z hospody, ale byla ochotná.

Teď je něco málo po 21. hodině a my se pojedeme mrknout do centra na ohňostroj. Sem tam se přežene přeháňka, je vlhko a zima.

Ohňostroj byl bardzowy!!! Trochu jsme zmokli, ale to neva.

 

 

Sobota 7.5

 

Dnes jsme to s deníkem trochu odbyli. Je 17:40 a tak aspoň krátké shrnutí. V kempu se spalo dobře, ze spacáků jsme se vymotali až v osm. Ale hned jsme byli konfrontování s naturismem. Teda hlavně Audi. Před úmývárkou potkal pokérovanýho dederáka, kterýmu se bimbal v rozkroku bambán. Na to, že teploměr ukazoval kolem deseti stupňů, tak jako po ránu docela dobrá sranda. Spáchali jsme hygienu, dobili přístroje a vyrazili do města. Cestou ještě zastávka u pumpy, vzali jsme za 1120 kačáků a jak hlásí Audi, je toho 42,1 litru.

Před desátou už jsme na Klatovské třídě. Měla tady začít přehlídka dobové US Army. Samotná přehlídka jak se dozvídáme, začíná až v jedenáct, ale už teď je tady neuvěřitelně aut. Tolik Jeepu po hromadě jsem v životě ještě neviděl.

 

 

Zaujímáme místo na květináči,abychom mohli fotit a natáčet, ale než uhodí jedenáctá, mám pocit, že tady snad zakořením.  Audi ještě stihl pokecat s nějakým dědulou, co přijel na oslavy z USA a podílel se na osvobozování západních Čech. Jo a dal mu odznak jejich oddílu.

 

 

 

11:00  se ten neuvěřitelnej konvoj dal na cestu. V prvních Jeepech sedí veterání z druhé světové, už to jsou dobří dědečci, ale lidi jim aplaudují, což je hodně dojímá. Kolona kolem nás projížděla asi 40 minut. Po projetí posledního vozu vyrážíme na náměstí. Prej tam měl být vnuk generála Pattona. Ale byl to asi jen nějakej informační šum. Audi obhlíží Jeepy. Mně ta přehlídka už stačila, takže jsem si sedl u kostela a pozoroval cvrkot na náměstí. Za 15 minut se Ludva vrátil s hromadou letáků u kterejch jsme naznali, že v Plzni dnes už  nic zajímavého nebude  Takže  přesun do obce Dýšina, kde má být odhalena socha generála Pattona. Obhlížíme vísku a  Audi si koupil pamětní list, čímž přispěl na zbudování sochy.    

 Krom nás se sem přesouvají partičky „amíků“ na Jeepech a dalších strojích. Ale ještě máme mraky času a tak jdem na oběd. Kuchař si dal s přípravou oběda na čas a tak se bavíme na účet místních pivařů u vedlejšího stolu. Už jsou jako dobře nalámaní a maj dobrý kecy. U dalšího stolu jeden týpek zapil prášek na játra pivem. Tak nevím, jestli je to dobrá kombinace.

Ve tři jsme po obědě a vyrážíme k místní škole, kde se má celá slavnost s odhalením sochy odehrát. Bohužel začalo pršet, navíc u mikrofonu je dost kecálístů. Naštěstí moc nezdržují a sochu odhalují. Audi se pak snaží vyfotit se s vnukem generála Pattona, což se mu nakonec daří.

 

 

 Já to vzdávám a jdu se usušit do Chevyho.

V Dýšině už asi nic nevymyslíme a tak vyrážíme na Prahu. Jedeme po starý silnici přes Rokycany.

Koncert Honzy Vyčítala odmítám. V teple by to na půl hoďky mohla bejt sranda, ale za deště ho poslouchat nemusím.

Přejíždíme demarkační čáru. Tak teď už jsme na území obsazená Rusáky, čímž by měly skončit americké Jeepy a měly by nastoupit ruské stroje.

 

 

17:48  cedule hlásí, že Beroun 30.  Tolik mě ale zatím ještě není.

18:00  potkali jsme bandu pařezů, ale jako fakt dobrá partička. Ale na Rudou armádu to nevypadá.

18:14  V Žebráku dojíždíme celý US konvoj z Plzně, který si to jako my míří na Prahu. Dostat se před ně je asi bez šance a tak navrhuju prohlídku zříceniny Točníku. Parkujeme přímo pod hradem, k Audinově nelibosti v zákazu stání, ale uklidňuju ho, že to kdyžtak s poldama vyřídím. Vylezli jsme na horu. Docela dobrej a hrad, pěknej výhled, naproti přes údolí se tyčí hrad žebrák. Na ten už ale nepolezem.

Ale než jsme došli k vozu, tak za Točníkem zaburácely  motory soutěžních vozů. Byl to asi českomoravském pohár v rallye, takže taková druhá liga. Prvních deset aut zajímavejch, ale pak už to byly starší střepy.

19:04  Audi mě fotí u cedule Beroun J

 

 

 

19:16 bloudíme za Berounem. Měli jsme teda jet rovno, ale když už Ludva chtěl tolik odbočit, tak se tady trochu porozhlídnem. Krajina je tady pěkná, takže mě bloudění nevadí. Audi trochu prudí. Naviguju směr Karlštejn.

19: 35 Karlštejn na nás vykoukl

Pořád nevíme kde přespíme, už se smráká a my ještě nejsme zabivakovaní. Tak teda budem spát v Jílovišti u takovýho rozpadlýho stavení. Přes silnici jsou sice nějaký vilky, ale kolem nás to moc vlídně nevypadá. Tak ještě načnem šampus a pak jdem spát. Snad nás nějaké nekalé živly nevytřepou z auta ven.

 

Neděle 8.5

 

Nikdo nás nepřepadl a po nejnutnější hygieně balíme spacáky, páč večer už by jsme měli spát doma.

8:30  Audi tlačí na pumpě Kingoil, před náma matička Praha a my si to mířeme na Letnou na další přehlídku.

Tak na Letnou nás Pepíci nepustili, na Malý Straně jsou parkáče obsazený, tak jsme museli přejet přes řeku až na Starý Město. Tam bylo parkování v pohodě.

Přehlídka trochu vázla, zvlášť ruský mašiny moc nechtěly jet, Audi to glosuje, že když měli takový střepy, že se už nediví, že jim to trvalo tak dlouho, než do Prahy dojeli. Dvě babky na nás vrhají opovržlivé pohledy. Prostě zkažená mládež.  Ty babky bych tipoval tak na revolucionáře za pět minut dvanáct, když bylo všechno jasný. Měly kecy jako kdyby stavěly barikády a Němce kosily kulometem celou válku.

A tak jo, bylo to zajímavý, hodně pestrý, třeba ty tanky, to je psycho, bejt já ve válce, tak se zcvoknu za pět minut. Proti tanku bych se teda nerozběhl,ani kdyby po mě nestřílel.

Cestou k autu děláme dobrej skutek a pomáháme jedný holce s kočárkem do schodů.

11:36 jedem do Bráníka. Audi prohlašuje, že nemá rád Pražáky. Místo rekonstrukce jsme našli docela v pohodě, parkujeme u golfového hřiště a přímo před náma je cvičná louka. Týpci do toho za našeho huronského smíchu mydlí hlava nehlava a po chvíli znechuceně odcházejí.

Tak rekonstrukce jako řádná. Všude kouř, výbuchy, spousta techniky a vojáků, nebejt kolem nás tolik pražskejch pepíků, tak bych si připadal fakt jako v pětačtyřicátém roce.

 

 

Travalo to přes tři hodiny, od rachotu palných zbraní už nás bolí uši a tak jsme docela i rádi že to končí. A protože válka 8. května prakticky skončila, končí se i náš výlet, takže vyrážíme z Prahy směr jihovýchod.  

 

18:39  v Týnci míjíme místní hrad a zavřenou fabriku Jawy.

 

Jé, Konopiště osm kiláků.Ale už raději pojedem rovnou domů. Věžičky nás sice lákají k návštěvě, ale odoláváme.

 

18:55 a teď pozor, před náma děda v otlučený škodárně s kloboukem na hlavě. A sedí v tom asi jako Pína.

 

19:15  Chevy se rozjel, hrneme to 65 majlí za hodinu.

 

By jsme si koupili nějakou bagetu, ale pump po cestě mnoho není. A když na pumpu narazíme, tak už nic nemaj.

 

Před náma Pelhřimov. Zastavíme na Aralu a povečeříme. Domů je to ještě tak hoďka a půl.

Moc nechybělo a přetlačovali jsme se na křižovatce s náklaďákem!

Před Jihlavou nějaká bouračka, vypadá to na položenou mašinu, ale všichni vypadaj OK.

Cesta dobře utíká, Jihlava, Brtnice, Okříšky, Krahulov a už vidíme Třebíč. Setmělo se, ale už je nám to jedno.  Jsem doma

Tak Chevy ukazuje natočenejch 80617 milí. Byl to barzotrudný výlet.